Grafologie je oborem, který vzbuzuje jak nekritické nadšení, tak zcela zdrcující opovržení a osočování z pavědy.. Na stránkách klubu skeptiků Sysifos se lze dočíst, že, cituji :

„Grafologie je disciplínou pseudovědeckou, subjektivistickou a její základní principy jsou mylné. Představa o vztahu mezi tvarem písmen a povahovými vlastnostmi patří do oblasti sympatetické magie. Grafologie také nemá racionální teorii, která by vycházela z prokázané vazby mezi psychickými vlastnostmi a rukopisem “.

Na jiných stránkách se ovšem můžeme setkat s nabídkami na pořádání kursů či vypracování rozborů písma, po celém světě jsou vydávány knihy a fungují grafologické společnosti, téma je předmětem diplomových prací i zájmu vysokoškolsky vzdělaných lidí a v neposlední řadě – poptávka po kvalitních rozborech ať již z pozice jednotlivců či firem prostě existuje.

Pravda je, jak už to zpravidla bývá, tak nějak uprostřed.  Představa, že písmo je náhodným prvkem bez vztahu k svému autorovi, musí znít i naprostému laikovi jako tvrzení přitažené za vlasy. Mimo jiné by to znamenalo, že veškeré projektivní metody jsou pouhým omylem. Písmo je totiž grafickým projevem stejně jako kresba a stejně jako ona má vypovídající hodnotu o svém autorovi. Všechny extrémy soudící danou problematiku jsou cestičky vedoucí do pekel. Z jednoho osamoceného znaku se nedá vyčíst nic zásadního, nicméně ani pečlivé posouzení zkoumaného textu nám nemůže odpovědět na některé otázky. Pokud se prostor vymezený pro zodpovědnou a přesnou práci s písmem vyplní pouhou intuicí a fantazií, tak je o zábavu či zděšení pisatele postaráno.

Grafologie má zkrátka svoje limity, které jsou dané jak druhem požadovaných informací, tak způsobem práce a v neposlední řadě osobnostní zralostí daného grafologa. Jako se pisatel reprodukuje v písmu, stejně tak se grafolog reprodukuje v daném rozboru. Je těžké se tomu procesu ubránit, bez důkladného sebepoznání a akceptace je to však přímo nemožné. Poznat kdo jsem je ovšem záležitost vpravdě nelehká, trvající mnohdy dlouhá léta a navíc s nejistým výsledkem. Studium grafologie, pokud je míněno poctivě, je tudíž během na dlouhou trať. Neplánovanou vedlejší odměnou je klid v duši a mír v srdci, což za tu námahu, pochopitelně stojí.